Interval přikládání

Interval přikládání vyjadřuje časový úsek mezi dvěma po sobě následujícími dávkami paliva vloženými do topeniště. Tento údaj určuje, jak často musí obsluha do topidla zasahovat, aby byl zachován požadovaný tepelný výkon nebo aby došlo k řádnému nahřátí akumulační hmoty. Délka intervalu je přímo závislá na konstrukci topidla, zejména na jeho hmotnosti a schopnosti akumulace tepla, dále na druhu použitého paliva a aktuální tepelné ztrátě vytápěného objektu.
U těžkých akumulačních kamen se interval přikládání pohybuje obvykle v rozmezí 12 až 24 hodin, kdy se přikládá jednou až dvakrát denně a teplo je následně sáláno z nahřáté šamotové nebo kachlové hmoty. Středně těžká kamna dosahují intervalů přibližně 10 až 15 hodin. Lehká topidla a krbové vložky mají minimální akumulaci a vyžadují častější přikládání, zpravidla po 2 až 4 hodinách. U kachlových sporáků jsou intervaly kratší a přizpůsobené potřebě plynulé regulace teploty při vaření a pečení.
Správně navržený interval přikládání je u akumulačních staveb úzce svázán s maximální přikládací dávkou paliva. Přikládání většího množství paliva nebo v kratším intervalu, než pro který bylo topidlo navrženo, může vést k přetápění, snížení účinnosti a poškození konstrukce. Dodržování intervalu zároveň přispívá k vyšší účinnosti spalování, lepšímu využití akumulovaného tepla a vyššímu komfortu obsluhy.